Zakázala bych všechny reklamy, filmy a obrázky s dokonalou rodinnou idylkou.
Takhle to v životě nechodí, proč mě nikdo nevaroval?! Vše je jinak a já si na to musela přijít sama, postupně a místo klidného klesání z obláčku naivity, jsem dopadla hubou přímo dolů a střetla se tváří v tvář každodenní realitě.
Takže takhle to vypadá? Pryč s dokonalými matkami v podpatcích, které vezou toho roztomilého navoněného spinkajícího drobečka po nákupním centru (samozřejmě v nejnovějším modelu kočáru, které by jste si spíš spletli s vesmírným vozítkem), pryč s reklamami na pleny, kde se děti při přebalování zásadně usmívají, spinkají sami ve své postýlce a budí se (ó, jaká krása) s úsměvem, pryč s tím vším klamem!
Ne, realita je taková (alespoň v prvních měsících života mrněte), že vrchol elegance je, když si vezmu podprsenku jinou, než kojící a použiji řasenku! Nejoblíbenější celodenní outfit je pyžamo, proč se také převlékat, není čas ani energie a za chvíli půjdu stejně spát, že? No spát...řekněme půjdu si lehnout s vědomím, že budu co dvě či tři hodiny zase vzhůru, kojit, přebalovat a uspávat.
Proč mi nikdo (dřív) neřekl, že kojit se má vleže, hlavně nepřebalovat a nechat mrně vytuhnout zase u prsa. Jak ideální. Jak účinné. Že je mu o pár měsíců víc, svojí postýlku bojkotuje a neusne jinak než u prsu je věc jiná, ale zatím to funguje. A pak, mohu se přece zaštítit kontaktní výchovou, kontaktním rodičovstvím a tam je spaní ve společné posteli žádoucí, tak nejsem zase takový vyvrhel, ha.
Proč někdy někdo nenatočí dokument ze života matky, aneb pravdivá realita? Že by to bylo nudné? jistěže, ale alespoň poučné pro všechny dychtící třicátnice, které mají pocit, že jim ujíždí vlak...
Proberte se! Mateřství je krásné, jistě, milujeme naše děti, ovšem, ale je to sakra dřina (a ještě blbě placená) a službu 24h denně, 7 dní v týdnu, 365 dnů v roce.
Tato zkušenost je nepřenosná, takže kdo nezažije, nepochopí.
P.S. Pryč s těmi nechutně šťastnými matkami, které se v dítěti plně realizovali, drobek jim spí od návratu z porodnice celou noc a usíná bez problémů sám. Sem s matkami, co si to představovaly "trochu jinak" a občas se jim zasteskne po kanclu, kde si mohly v klidu vychutnat kávu, pokecat s kolegy a zajít na oběd, který nemusely vařit, nikdo jim u toho neseděl na klíně a neodcházely s fleky od mrkvového pyré na pouzdrové sukni.
